Stručný přehled drobných živočichů žijících v blízkosti jezírek
(Část 2.) - Brouci a pavouci

Řád Coleoptera: Brouci Čeleď Dytiscidae: Potápníkovití potápník dýchá vzdušnicemi a proto vyplouvá občas k hladině, kde načerpá pod krovky zásobu vzduchu. páření - samec je nahoře, přidržuje si samici miskovitými příchytkami na předních chodidlech Odkazy na stránky věnované potápníkům: Dytiscidae Dytiscidae Dytiscus marginalis Dytiscus marginalis Acilius sulcatus Acilius sulcatus Hydaticus stagnalis Hydaticus transversalis	Jsou to brouci s vejčitým tvarem těla. Jsou přizpůsobeni vodnímu životu. Mají dlouhé veslovací zadní nohy. U nás žije více drůhů potápníků. Nejznámější je asi potápník vroubený - Dytiscus marginalis. Ten měří asi 3 až 3,5 cm. Tělo má zelené se žlutým okrajem krovek. Sameček má na předních nohou příchytný miskovitý aparát, samička má rýhované krovky. Náš největší potápník je Dytiscus latissimus. Dalším druhem je menší potápník rýhovaný - Acilius sulcatus. Měří asi 1,8 cm, je olivově hnědý, okraje štítu a příčná páska jsou žluté. Dospělí potápníci stejně jako jejich larvy jsou dravci. Pronásledují drobná vodní zvířata včetně rybího plůdku. V noci dospělí brouci přelétají a hledají si nová loviště. Samičky dělají zářezy do stvolů vodních rostlin, kam vsunou vajíčko. Bělavé larvy s dlouhými ostrými dutými kusadly jsou stejně tak dravé jako dospělci, kusadly ulovenou kořist vysají - většinou loví pulce a potěr rybek. Larvy jsou schopny ulovit kořist 2 x větší než jsou samy. Kuklí se ve břehu, kde si ze slin a půdy vyrobí skrýš, ze které asi za 14 dní vylétají dospělí brouci. potápník dojídá žábu
Řád Coleoptera: Brouci Čeleď Gyrinidae: Vírníkovití Odkaz na stránky věnované vírníkům: Gyrinidae	Nejznámější je vírník obecný - Gyrinus substriatus. Je to malý brouk (5-7 mm), který krouží po vodní hladině. V případě, že ho něco vyleká se rychle potopí pod hladinu. Má člunkovité tělo. Střední a zadní nohy jsou krátké, přední prodloužené. Oči má rozdělené na 2 části. Horní polovinou vidí nad vodu a spodní pod vodu. Tykadla má krátká. Dospělci i larvy jsou dravci (masožravci). Larvy mají dutá hákovitá kusadla. Dospělí loví vodoměrky a drobné korýše. Dobře létají. Samička klade vajíčka v malých snůškách na vodní rostliny.
Řád Coleoptera: Brouci Čeleď Hydrophilidae: Vodomilovití kokon na hladině vajíčka líhnutí Odkaz na stránky věnované vodomilům: Hydrophilidae Hydrous aterrimus	Náš největší vodní brouk je vodomil černý - Hydrous piceus. Jeho tělo má člunkovitý tvar. Je černý s nazelenalým leskem. Dorůstá až 4,5 cm délky. Podobně jako jiní vodní brouci dýchá vzdušnicemi a proto se občas vynořuje k hladině. Hlavu vystrčí z vody a pohybem tykadel vhání k zadečku vzduch. Dospělí brouci se živí částečně rostlinnou stravou, ale pojídají i rybí jikry. Samičky kladou vajíčka do pouzdra (kokonu) z výměšku, které plave na vodě. Trubičkou je spojeno s hladinou. Larvy se líhnou za 16 dní. Jsou dravé, dorůstají přes 5 cm. Kuklí se v břehu. Kukla má po stranách hlavy a zadečku trnité výběžky, aby se nedotýkala tělem hlíny. larva larva vykusuje plže kukla
Řád Coleoptera: Brouci Čeleď Haliplidae: Plavčíkovití Odkaz na stránky věnované plavčíkům: Haliplidae informace o: vodních broucích	Kromě dříve zmiňovaných brouků žije ve vodě ještě mnoho jiných druhů. Např. z čeledi Noteridae.

Řád Araneae: Pavouci Čeleď Agelenidae: Pokoutníkovití Odkaz na Argyroneta aquatica.	Vodouch stříbřitý - Argyroneta aquatica - je náš jediný pavouk žijící pod vodou. Měří 8-15 mm, samec je menší než samice. Pod hladinou si vytváří obydlí připomínající zvon, které naplňuje vzduchem. Samička klade vajíčka klade do vytvořeného "zvonu". Rybám je neškodný. Žije 2 roky.
Řád Araneae: Pavouci Čeleď Lycosidae: Slíďákovití pavouk Pirata číhající na kořist	V Evropě žije asi 8 druhů. Měří asi 4 - 8 mm. Obývají bahnitá místa kolem vody. Jsou schopni se pohybovat po vodní hladině, končetinami cítí pohyb na hladině podobně jako třeba suchozemští pavoucí cítí pohyb vlákna sítě. Jsou draví a chytají drobnou vodní organismy, pojídají vajíčka komárů apod. pavouk s ulovenou kořistí
Řád Heteroptera: Ploštice Čeleď Nepidae: Splešťulovití Ranatra linearis - jehlanka válcovitá, Ranatra linearis - útok, Ranatra linearis a Ranatra fusca - dýchání z hladiny.	Jehlanky žijí ve stojatých vodách na dně. Mají protáhlé stéblovité tělo s dlouhýma nohama. Měří kolem 3-4 cm. Jsou dravé, pomocí předních nohou chytají kořist - nejčastěji vodní hmyz a jeho larvy. Kořist vysají. Citelně bodají. Konec zadečku mají protažený v dlouhý tenký sifon, který jim slouží k dýchání.
Řád Heteroptera: Ploštice Čeleď Gerridae: Bruslařkovití bruslařka obecná - Gerris lacustris	Jsou nápadně štíhlé s dlouhýma nohama. Měří asi 1-2 cm. Tělo mají tmavé, dva páry nohou mají delší, jeden kratší. Zadní nohy slouží jako kormidlo, prostředními se pohybují kupředu a předními chytají kořist. Nohy jsou ochlupené, chloupky se nesmočí, proto můžou běhat po hladině. Zdržují se na stojatých vodách. Jsou dravé. Končetinami cítí, když něco spadne na hladinu. Živí se mrtvým nebo živým hmyzem, který dopadne na vodní hladinu. Samečkové jsou menší než samičky. Samice kladou v létě vajíčka. Po 4-5 svlékáních se z larvy stává dospělý živočich. lov kořisti
Řád Heteroptera: Ploštice Čeleď Hydrometridae: Vodoměrkovití vodoměrka štíhlá - Hydrometra stagnorum (měří asi 1 cm)	Vodoměrky mají úzké a dlouhé tělo, dlouhé nohy a tykadla. Jejich hlava je extrémně protáhlá, oči jsou v polovině délky hlavy, nohy všech třech párů jsou přibližně stejně dlouhé. Žijí na okraji klidných stojatých vod. Jsou dravé. Stejně jako bruslařky končetinami cítí, když něco spadne na vodní hladinu. Jako potrava jim slouží mrtvý nebo topící se hmyz. Bodcem ho nabodnou a vysají. Rybám neškodí.
Řád Heteroptera: Ploštice Čeleď Mesoveliidae: Nártnicovití Čeleď Veliidae: Hladinkovití Občas se můžeme potkat i se zástupci drobných vodních ploštic z čeledi Mesoveliidae (Nártnicovití) - nejčastěji s Mesovelia furcata (nártnice evropská). Z čeledi Veliidae (Hladinkovití) je to např. Microvelia reticulata (hladinatka pobřežní).	Odkazy: Mesoviliidae Veliidae Fotky: Velia caprai