RUTILUS RUTILUS

(Linnaeus, 1758)
plotice obecná

Foto: © Jaroslav Soukop

Tato ryba je v našich řekách a vodních nádržích velmi rozšířená, nebojím se říct, že jedna z nejrozšířenějších. Najdeme ji takřka v celé Evropě, mimo nejjižnějších států. Nejlépe se jí daří v pomalu tekoucích a stojatých vodách. Plotice se však dokázala mnohde přizpůsobit a najdeme ji i v proudnějších řekách.

Má ze stran zploštělé a více či méně vysoké tělo pokryté poměrně velkými a pravidelnými šupinami. Přední okraj hřbetní ploutve leží před nebo na úrovni základu ploutví břišních, což je rozlišovací znak od podobné kaprovité ryby - perlína ostrobřichého (Scardinius erythrophthalmus). Hlava je úměrně velká tělu a má koncová ústa. Její oko je většinou v horní polovině načervenalé (není pravidlem). Hřbet je zbarven nazelenale, boky většinou stříbřité, břicho je bílé. Břišní a řitní ploutve jsou nejčastěji výrazně červené. V postraní čáře kolísá počet šupin mezi 40-48. Požerákové zuby jsou jednořadé 5-5. Vzhled plotice obecné dosti záleží na daných podmínkách, v nichž plotice žijí. Ryby z přehradních nádrží a z řek mají mezi sebou často propastný rozdíl. Plotice se také velmi často kříží s jinými kaprovitými rybami, což její určení mnohdy ještě zhoršuje, ale o tom až později.

Plotice dokáže velmi dobře snášet znečištěné vody. Je nenáročná na obsah kyslíku, ale nesmí se zacházet do extrémů. Nejčastěji žije v hejnech. Mladé ryby se sdružují do velmi početných hejn a chrání se tak především před množstvím dravců, pro které by se vzhledem k jejich velikosti mohly stát kořistí. Dožívají se nejčastěji kolem 8 let, ale v údolních nádržích bývají údajně i kusy staré kolem 15 let.

Je to ryba s velkým rozmnožovacím potenciálem, dospívá většinou v 2. roce života, ale byly prokázány i případy, kdy ryby dosáhly pohlavní dospělosti už v 1. roce. Samci většinou dospívají dříve. K výtěrům dochází při teplotě vyšší než 10 st. C, takže většinou nejdříve koncem dubna a pak intenzivně pokračuje celý květen. Tyto ryby se ale více či méně rozmnožují i během léta a časného podzimu. Tření probíhá hromadně v hejnech, často za přítomnosti mnoha dalších druhů kaprovitých ryb. Na 1 kg hmotnosti samice připadá až 400 tis. jiker. Plotice roste většinou velmi pomalu, samozřejmě také vzhledem k úživnosti vody. V prvním roce života, v úživné vodě, dorůstá sotva 8 cm. Ve 3 roce něco kolem 16 cm a v 7 asi kolem 30 cm. Největší kusy mívají i 40 cm. Ve velmi úživných vodách - např. některé nádrže na sousedním Slovensku, se nacházejí exempláře 45 cm dlouhé, vážící až 1,4 kg.

Jak už jsem řekl, plotice se velmi často kříží s jinými kaprovitými rybami, nejčastěji je to již zmiňovaný perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), dále to často bývá cejnek malý (Blicca bjoerkna), nebo třeba cejn velký (Abramis brama) apod. Nejčastější potravou plotice obecné jsou různé larvy hmyzu, plankton, blešivci, ale především rostlinná potrava. V prvních letech života se nejčastěji živý planktonem. Kusy nad 25 cm však také aktivně loví menší rybky, jako rybář můžu jejich útoky na nastražené drobné rybky nebo umělé nástrahy jim podobné, jen potvrdit. V rybníkářství je významnou složkou potravy dravých ryb, jako jsou štika, candát, nebo sumec. Ve vyloženě kaprových rybnících však může větší populace plotic ubírat potravu tržním rybám. Je často oblíbená u sportovních rybářů a velké kusy nad 35 cm jsou mezi rybáři ceněny, často se také používá jako nástražní rybka na dravé ryby.

Pro její zbarvení - červené ploutve, stříbřitý lesk ji také rybáři přezdívají červenka apod. Její chov v akváriu je většinou velmi jednoduchý, pro několik málo kusů vystačíme se 100 l akváriem, ale pokud chceme její krásu pozorovat ve větším hejnu platí čím větší nádrž tím lépe pro ryby, které nám samozřejmě v akváriu nedorostou takových velikostí jako v přírodě. Akvárium by mělo být osázeno dostatkem rostlinstva a na škodu není do akvária přidat nějaký ten kořen, ale důležitý je velký prostor pro plavání. To samé platí pro zahradní jezírka, které je nejlépe osázet lekníny, puškvorci apod.

V akváriu vydrží i teploty kolem 28 st. C, pokud však mají dostatek kyslíku. Spotřebují většinou poměrně dost potravy, takže je dobré, pokud chceme mít akvárium čisté, velmi často odkalovat, i když, jak jsem již zmínil, ryby vydrží velmi znečištěnou vodu. Nejlepší je krmit je velmi často v menších dávkách, než nárazově - mívají pak většinou trávicí potíže. Nesmějí se také překrmovat. V akváriu krmím žížalami, planktonem, larvami hmyzu (nejčastěji patentkami), ale nesmí se zapomínat na rostlinnou stravu, bez níž tyto ryby neprosperují, v rybníku si ji dokážou alespoň minimum obstarat sami, ale v akváriu takovou možnost většinou nemají, takže podávám třeba spařené listy salátu, hrášek, kukuřici apod. Velmi vhodná je také vařená rýže, či kroupy, kterými krmím především při chovu ve venkovních nádržích. Plotice je v akváriu a nebo v zahradním rybníčku často chována jako ryba doplňková např. s barevnými kapry, či zlatými karasi apod. Je to ryba hejnová a nejlépe vynikne v počtu větším než 10 ks. V zahradních rybníčcích se vytírá takřka pravidelně, ale lze ji vytřít i ve větším akváriu. Bez zazimování se vám ale výtěr v akvarijních podmínkách nepodaří.

Plotice je velmi odolná ryba vhodná jak do pěkného studenovodního akvária tak i do zahradních nádrží. Její význam pro okrasný studenovodní chov se bohužel často podceňuje.

Jaroslav Soukop