LEUCISCUS CEPHALUS

(Linnaeus, 1758)
jelec tloušť

Foto: © Jaroslav Soukop

Tloušť je rozšířen po celé Evropě s výjimkou severní Skandinávie, Skotska a Irska. Tento druh má také několik poddruhů - především na jihu Evropy. Příbuzné druhy žijí také v Turecku, u Kaspického moře a v Sýrii. U nás je to velmi rozšířený druh a najdeme ho jak v pásmu cejnovém, pak v menší míře dokonce až v proudných horských potocích pstruhového pásma, kde je považován za škůdce. Vyskytuje se také (někde poměrně hojně) i v údolních nádržích. Nejčastěji ho však najdeme v parmovém pásmu. To vše již svědčí o velké přizpůsobivosti této ryby. Je také velmi odolný proti znečištění. Jsou známi případy kdy se po úniku jedovatých látek do řek a následným vymizením veškerého života v řece objevili tloušti jako první ryby. Často ho můžeme najít jak se shání po potravě např. při výpustích splašků do řeky, které u nás bohužel stále ještě jsou, ale myslím, že se to pomalu a jistě zlepšuje, je však potřeba se tímto problémem zabývat mnohem více.

Má válcovité, zavalité tělo. Hlava je velmi široká s velkými ústy které jsou opatřeny velmi masitými pysky. Hřbet je zbarven černozeleně, boky jsou stříbrné až stříbřitě žluté (záleží na lokalitě, v níž se ryby vyskytují). Břicho je nažloutlé až bílé. V postranní čáře se nachází 42-48 středně velkých šupin, které mají černý okraj a dodávají tak jelci zajímavý síťovaný dojem. Břišní ploutve a zejména ploutev řitní je tmavě krvavá, prsní ploutve již méně. Požerákové zuby jsou dvouřadé 2.5-5.2.

Tloušť je typickou stanovištní rybou. Mladé ryby žijí v hejnech čítajících desítky kusů. Starší ryby jsou většinou schované v úkrytech (např. pod kameny, převislým břehem či v kořenech-nejčastěji tedy na stinných místech) a číhají až poplave kolem něco k snědku. Na jednom místě je většinou několik kusů a pokud se větší jelci na daném místě vyskytují můžeme si být jisti, že někde v blízkosti jsou i jelci menší. Ve stojatých vodách se však i staří jelci seskupují do velkých hejn. Na zimu vyhledává tloušť v řekách hluboké tůně, kde se přes zimu shromažďují často desítky, mnohdy i stovky ryb. Je typickým všežravcem. Živý se především hmyzem, jeho larvami, zooplanktonem, drobnými vodními živočichy, úlomky rostlin, zelenými řasami, větší kusy také rybkami ale i odpadky, spadaným ovocem - jablka, třešně, také žábami, hlodavci apod. Pro jeho všežravost a hltavost je rybáři často hanlivě nazýván vodní prase. Jelec je velký dravec, dravostí předčí i předchozí druh, měli bychom s tím tedy počítat. Pokud však pozorujeme menší skupinku tloušťů v zahradním rybníčku jak loví potěr karasů působí to opravdu velmi impozantně a nevyrovná se tomu ani zdaleka krmení barevných koi kaprů. Z jeho žravostí bychom měli počítat i v chovu a zásobit ho dostatkem potravy. Nesmí chybět hlavně potrava rostlinná. Zbytky od oběda (vařené brambory, rýže, kroupy ..) jsou pro tento druh vděčnou potravou.

V našich podmínkách se dožívá i do dvaceti let, jsou však známi i úlovky přes dvacet let staré ! U nás dorůstá maximální délky kolem 60 cm, ale lze nalézt zmínky o rybách přesahující hranici 70 cm a váhy až 6 kg ! V akváriu ani v rybníčku nám samozřejmě takových velikostí dosáhnout nemůže, pochopitelně jako většina velkých kaprovitých ryb. V prvním roce dorůstá asi 6 cm, ve třetím kolem 12 cm, v sedmém roce asi 25 cm. Je tedy rybou velmi pomale rostoucí, velké exempláře nad 50 cm proto bývají sportovními rybáři vysoce ceněny. Pohlavně dospívá ve stáří 3 až 4 let, samci o rok dříve než samice. Tloušť se vytírá často ve dvou až třech dávkách, přičemž první dávka je vždy nejpočetnější. Na 1 kg samice připadá 40 - 100 tis. jiker. Vytírá se od května do července. V některých řekách je (také pro špatnou kvalitu vody) takřka přemnožen. Umisťujeme je jen do nádrží dobře provzdušněných, pokud jim dáme do rybníčku nějaké čerpadlo, které nádrž dostatečně provzdušní a rozproudí daří se tloušťům velmi dobře. Ne že by v rybníčku bez umělého přísunu vzduchu a pohybu vody nepřežili, ale ryby takto chované rozhodně nejsou tak čilé. V akváriu mu vytvoříme dostatek úkrytů, nejlépe z vodních porostů a kořenů. Nedoporučuji ostré kameny, o které by se mohly ryby zranit ! Je však důležité nechat jim dostatek prostoru k plavání. Vhodný je silný filtr. V mládí jej sice do akvária umístit můžeme, za nějaký čas nám však vyrostou a každé akvárium jim bude malé. Můžeme k nim doplnit ryby podobných nároků. Tloušť je velmi opatrný, což z něj činí rybu velmi zajímavou pro sportovní rybáře, bohužel je tím pádem také velmi bázlivý, pro chov v akváriu kolem kterého je rušno proto není nejvhodnější. Často také z nádrže vyskakuje, takže bychom neměli zapomínat na dobře upevněné krycí sklo. Při jejich pozorování v zahradní nádrži je třeba opravdu klid, tloušť si sice za krátkou dobu na lidskou přítomnost u rybníčku zvykne, ale stále je velmi opatrný. Tato ryba je sice pro chov v zajetí méně typická a u běžných chovatelů ji budeme i přes to, že si ji lze snadno opatřit těžko hledat, kdo má však o chov ryb mírného pásu skutečně zájem a rád by vyzkoušel i jiné než běžně chované druhy je pro něj tloušť tou pravou rybou.

Jaroslav Soukop