LEUCISCUS IDUS

(Linnaeus, 1758)
jelec jesen





foto: © Martin Maťák, www.mrk.cz


Další fotky jsou například zde .


Je rozšířen ve střední, východní a severní Evropě. V západní Evropě a na Britských ostrovech byl uměle vysazen a úspěšně zdomácněl. U nás se vyskytuje v dolních částech větších toků řek, především na Jižní Moravě, nejhojněji v řece Dyji a Moravě. V Čechách je to především řeka Vltava a také řeka Labe a jejich přítoky. Nejvýše ho najdeme v pásmu parmovém, nejčastěji se však vyskytuje v pásmu cejnovém. Velmi dobře se přizpůsobil stojatým vodám - dobrým příkladem jsou toho např. již zmiňované Novomlýnské nádrže, kde tvoří opravdu velmi početnou populaci. Především na Jižní Moravě se jeho stavy začaly opět zvyšovat a dokonce již není považován za chráněnou rybu a lze jej lovit i na udici. Má poměrně vysoké tělo a malou hlavu, která má koncová ústa s většíma očima. Hřbet má tmavý až tmavěmodrý, boky stříbřité, břicho bílé až světle šedé. Ocasní a hřbetní ploutev jsou tmavě šedé, ocasní ploutev také výrazně vykrojená, ostatní ploutve jasně červené. Je známa také zlatá forma, která se v zajetí pro okrasné účely chová nejčastěji. V postraní čáře má 55-62 malých šupin. Požerákové zuby jsou dvouřadé 3.5-5.3.

Jelec jesen se zdržuje v hejnech. Živí se především planktonem, larvami hmyzu a hmyzem samotným, řasami, měkkýši, detritem i úlomky rostlin. Starší ryby se živý také plůdkem ryb, ale i menšími rybami, jsou tudíž dravci a podle mě jsou lovci velmi zdatnými, neměli bychom je tedy umisťovat do nádrže s menšími rybami, můžou nám však posloužit při přemnožení určitého druhu ryb v nádrži (nejčastěji karasů). V našich podmínkách se dožívá 10-15 let. V prvním roce života dorůstá 6 cm, ve druhém něco kolem 12 cm a v pátém roce asi 25 cm. Největší jedinci dosahují délky až 60 cm a váhy 3 kg. Pohlavně dospívají ve věku 3-5let. Tře se v dubnu až květnu, nejčastěji společně s ostatními druhy kaprovitých ryb. Na 1 kg samice připadá 60-130 tis. jiker. Jelec jesen je mezi rybáři ceněnou rybou nejen pro svoji bojovnost či vzhled, ale také pro poměrně kvalitní maso.

V okrasných chovech je to v poslední době po koi kaprech a zlatých karasech nejoblíbenější a nejčastější chovaná ryba, tedy především její zlatá forma. V mládí se hodí i do prostornějšího akvária vybaveného kameny a kořeny, ale v dospělosti potřebuje především dostatek místa pro plavání. Má rád čistou a prokysličenou vodu, s ne příliš vysokou teplotou. Měli bychom mu poskytnout především dostatek potravy např. v podobě patentek, žížal atd. Zvykne si však i na umělé krmivo a bude jej s ochotou přijímat. Musíme však stále dbát na jeho dravost ! Rostlinnou složku si většinou dokáže v rybníčku obstarat sám, v akváriu musíme podávat tento druh potravy sami. Nejlépe spařené listy salátu apod. V zahradní nádrži i v akváriu je však velmi dekorativní i přírodně zbarvená forma, svoji krásou se často vyrovná i perlínu a její chov se velmi podceňuje. Zlatá forma je o něco odolnější (především co se týče kvality vody a obsahu kyslíku), než forma přírodní, ale pro opravdu zapáleného chovatele to jistě nebude žádná překážka.

Jaroslav Soukop       


  Copyright © Jaroslav Soukop, 2000-2006