Jaká je prevence v případě kapilariózy ryb ?

Hlístice Capillaria jsou vejcorodé a mají vývojový cyklus přímý, ale jejich rezervoárovým hostitelem se v akváriu můžou stát nitěnky. V tomto hostiteli se hromadí jejich vývojová stádia, která v nitěnce nedospívají ani se nerozmnožují.

Samice hlístice v rybím trávicím traktu vypouští vajíčka, která přirozeně vyjdou z rybího těla do vody. Vajíčka spadnou na dno a tam se vyvíjí až do stádia invazní larvy. V nitěnkách, které také žijí na dně, může docházet k hromadění vajíček kapilárií. Zdravé ryby se nakazí tak, že pozřou vajíčka nebo infikované nitěnky. Ve střevě ryb se invazní larva uvolňuje a pak dospívá. Kapilárie pronikají do střeva a narušují v něm povrchové buňky, poškozené buňky odumírají a dostaví se zánět střev. Rankami můžou pronikat do těla ryby závažné infekce. Také látky, které produkují hlístice při svém metabolismu jsou jedovaté. Kapilarióza je jedním z významných faktorů propuknutí hexamitózy a spironukleózy.

Sladkovodní akvarijní ryby můžou být napadeny 6 rody kapilárií: Capillaria (cichlidy - skaláry, terčovci, sumečci), Capillostrongyloides (sumečci), Freitascapillaria, Pseudocapillaria (kaprovité ryby - parmičky, dánia), Paracapillaria a Schulmanela. V játrech ryb cizopasí Capillaria cichlosomae, Capillaria cyprinodonticola a Schulmanela petruschewskii.

Malý počet kapilárií není pro zdravou dospělou rybu příliš škodlivý a ta se s nimi normálně vyrovná. Situace je jiná v případě potěru nebo ryb ve špatné zdravotní kondici, kdy dochází velmi rychle k zánětu střev. U dospělých ryb nemusí být patrné žádné příznaky, i když jsou kapiláriemi v malém množství napadené. Pro plůdek můžou 3 až 4 hlístice znamenat problém.

Pro potvrzení napadení kapiláriemi se provede pitva ryby a ve vzorku obsahu části střeva se pod mikroskopem hledají živé kapilárie. U živých ryb lze podobným způsobem vyšetřit výkaly.

K léčbě se používají např. přípravky obsahující: levamisol, fenbendazol, mebendazol a piperazin.

Léčivo zabíjí jen larvy a dospělce, vajíčka dál přežívají. Aby byla léčba účinná, musí se opakovat několikrát po sobě.

Použitá literatura:
Čítek, Tesarčík, Svobodová: Nemoci sladkovodních a akvarijních ryb, Praha 1997
Dvořák, Novotný: Kapilarióza akvarijních ryb, At+t, 6/2003




dospělý samec krunýřovce Ancistrus sp. napadený hlísticemi - bříško ryby je nafouklé
foto: © Vítězslav Kanclíř




Moje zkušenosti s kapiláriemi u sumcovitých ryb:

Odčervení ryb v zarostlém akváriu s pískovým nebo štěrkovým dnem je náročné a aby mělo vůbec nějaký smysl, je třeba ho provést důsledně. Písek nebo štěrk se musí vyndat z akvária, stejně tak rostliny. Zde dna se odsají zbytky písku a detrit. Písek nebo štěrk se vyčistí a pak vydesinfikuje (chloramin B, SAVO) a poté se ještě znovu proplachuje v čisté vodě. Rostliny se několikrát důkladně properou. Ryby se musí léčit opakovaně, podobným způsobem jako jsem uváděla při léčbě roztokem Biovermu. Ten už se několik let nevyrábí, ale lze ho nahradit jinými přípravky (za vyzkoušení by stál např. levamisol ve formě prášku - Levamisole hydrochloride 80%, 100 g balení). Ale ani při tomto postupu není zaručeno, že se podaří všechny hlístice a hlavně jejich vajíčka úplně zlikvidovat.


Které sumcovité ryby jsou nejvíce napadeny hlísticemi?

Většina sumcovitých ryb se živí potravou u dna a jsou proto velmi často napadené hlísticemi. Na hlístice jsou nejcitlivější krunýřovci, u kterých se při přemnožení kapilárií objeví následující příznaky: nechutenství, letargie, zvětšení břišní dutiny, tenké dlouhé bílé výkaly a pak následuje úhyn.

Když budu konkrétní pak z ryb dostupných na našem trhu jsou nejčastěji napadeni hlísticemi běžní krunýřovci Ancistrus sp. a velcí krunýřovci rodu Pterygoplichthys (gibbiceps, pardalis) importovaní z pěstíren (odchov).

Podle mých zkušeností sumci (s výjimkou krunýřovců) nemají s pár hlísticemi v těle v čistém a dobře udržovaném akváriu s nízkými hodnotami dusíkatých látek, při krmení kvalitní a odpovídající stravou, žádné problémy. Podotýkám, že mluvím o zdravých rybách v dobré kondici. Bez odčervování jsem např. léta chovala pakeříčkovce Heteropneustes fossilis a pangasy dolnooké Pangasius hypophthalmus (oba dva druhy ryb se u mě ve zdraví dožily víc než 13-ti let), různé druhy sumíčků, peřovce, drobné anténovce, trnovčíky a mnoho dalších ryb. S výjimkou peřovců se vždy jednalo o ryby z odchytů z přírody, kde bývá naprostá většina ryb napadena hlísticemi. U pakeříčkovců, kteří se mi několikrát do roka vytírali, jsem měla spoustu mláďat a potěr jsem krmila důkladně propíranými živými nitěnkami aniž by se u nich projevil sebemenší problém s hlísticemi, přestože žili od délky 4 cm s rodiči v neodčervovaném akváriu.

Problematická situace je ovšem u krunýřovců, u kterých se napadení hlísticemi může často projevit při zhoršení podmínek v akváriu (špinavá voda, přerybnění, vrstva detritu na dně akvária, při onemocnění ryb spironukleózou a hexamitózou, při častém krmení živými nitěnkami, které zůstanou delší dobu v písku na dně akvária apod.) a u nemocných nebo nějak oslabených kusů.

Někdy na krunýřovcích příznaky napadení kapiláriemi nemusí být vůbec patrné, ale pokud se tito krunýřovci v nádrži vytřou, kapiláriemi se od nich nakazí potěr, u kterého 3 až 4 hlístice ve střevech způsobí vážné problémy, při ještě větším počtu hlístic může potěr uhynout.




mládě Ancinstrus sp. - albinotické, má bříško nafouklé tak, že není schopné se tlamkou přisát a může jen ležet na dně
foto: © Vítězslav Kanclíř



Za nejdůležitější považuji prevenci.

1)  Především nově koupené krunýřovce (a obecně všechny druhy ryb z importů) je nejlepší nechat v samostatně karanténě s holým dnem a tam je odčervit viz FAQ 11 - Jak postupovat při nákupu importovaných sumců ?

2)  Akvárium udržovat čisté.
Základ je účinná filtrace vody a časté odkalování dna. Nejlepší zkušenost mám s akvárii s nízkou vrstvou štěrku na dně (kolem 0,5 cm), kde se dá jednoduše odkalovat detrit a v akváriích, kde je navíc nasávání filtrace umístěno těsně nad dnem. To samé platí i pro nádrže s holým dne. Detrit by se měl pravidelně odkalovat a měnit část vody za čistou a odstátou. Při krmení zeleninou nechávat potravu rybám ve vodě jen na pár hodin, aby se předešlo hnití a zákalům vody.

3)  Nekrmit krunýřovce živými nitěnkami (viz začátek článku) a nebo jednostranně masitou potravou.
Krunýřovci potřebují kvalitní různorodé krmení viz nahoře na liště sekce POTRAVA. Nepostradatelný je pro krunýřovce kvůli správnému trávení měkčí kořen k okusování.

4)  Nepřerybňovat akvária.

5)  Preventivně je možné přidávat sumcům do krmiva strouhaný česnek nebo používat již hotová krmiva s obsahem česneku. Nějakou dobu trvá než si sumci na krmení s česnekem zvyknou a jsou ochotni ho přijímat.

6)  Nechovat vykulený potěr dohromady s dospělými rybami, od kterých se potěr může rychle nakazit kapiláriemi.

7)  Je třeba si uvědomit, že s každou nově koupenou rybou se do perfektně vyčištěného a odčerveného akvária můžou hlístice znovu zavléct, pokud se nová ryba předem neodčerví.



  Copyright © Catfish, 2000-2006