Krunýřovci (Ancistrus) a problémy vyvolané nevhodným krmením



Složení potravy v přírodě

Krunýřovci rodu Ancistrus se v přírodě živí převážně řasami, perifytonem, což je společenstvo rostlin a dalších organismů (mikroorganismů) porůstající předměty ponořené ve vodě, a detritem. To potvrzuje i obsah žaludku těchto ryb odchycených v přírodě a délka jejich střev. V obdobích kdy byl nedostatek jiné potravy tvořil perifyton v potravě u krunýřovců rodu Ancistrus, Chaetostoma a Hypostomus 100%, u Rineloricaria která spadá mezi všežravé krunýřovce, byl perifyton a detrit 87,5% a zbývajících 12,5% vodní bezobratlí živočichové.

Např. Mary E. Power uvádí, že nejvyšší koncentrace krunýřovce Ancistrus spinosus a dalších krunýřovců v panamských řekách odpovídá místům s největším množstvím řas, kterými se tyto ryby živí. Řasy rostou nejrychleji v mělkých vodách do 20 cm, krunýřovci je tam ale přes den neokusují, protože jim hrozí, že je napadnou rybožraví ptáci, a proto se raději zdržují v hlubších a stinných místech.

Rozdělení různých rodů krunýřovců podle druhu přijímané potravy byla věnována obsáhlá přednáška Ingo Seidela, která zazněla ve Žďáru nad. Sázavou. Byly zde uvedeny podrobné údaje k jednotlivým přírodním lokalitám, kde byly tito krunýřovci odchyceni, dále byl popsán tvar jejich zubů, který souvisí s typem přijímané potravy.

Přednáška - Ingo Seidel ve Žďáru nad Sázavou - duben 2005
první část
pokračování


Zajímavé odkazy:

1. Donald L. Kramer and Michael J. Bryant: Intestine lenght in the fishes of a tropical stream: 2. Relationships to diet - the long and short of a convoluted issue, Enviromental Biology od Fishes 42: p.129-141, 1995
2. Paul L. Angermeier and James R. Karr: Fish communities along environmental gradients in a system of tropical streams, Environmental Biology of Fishes: Volume 9, Number 2, p.117-135, September, 1983
3. Mary E. Power: Grazing responses of tropical freshwater fishes to different scales of variation in their food, Environmental Biology of Fishes, Volume 9, Number 2, p. 103-115, 1983
4. Evolution of algae scraping in catfishes, Morphology, development and biomechanics of the suckermouth catfishes (Loricariidae), Morphology of the breathing and feeding apparatus in Ancistrus cf. triradiatus, (FWO-project with UA and Africa museum in collaboration with AMNH)
5. Mary E. Power, Tom L. Dudley and Scott D. Cooper: Grazing catfish, fishing birds, and attached algae in a Panamanian stream, Environmental Biology of Fishes, Volume 26, Number 4, p. 285-294, 1989
6. Power, M.E.: Habitat quality and the distribution of algae-grazing catfish in a Panamanian stream, Journal of Animal Ecology, 53(2): p.357-74, 1984
7. Mary E. Power: The importance of sediment in the grazing ecology and size class interactions of an armored catfish, Ancistrus spinosus, Environmental Biology of Fishes, Volume 10, Number 3, p.173-181, 1984
a pod.





Krmení ryb v zajetí

V přírodě se krunýřovci živí především řasami a různými povlaky na předmětech potopených ve vodě, v akváriu není možné jim přirozené krmivo zajistit v dostatečném množství, proto se ke krmení používá rostlinná a masitá potrava ať už v podobě čerstvé zeleniny, larev bezobratlých živočichů a pod. nebo se využívají umělá krmiva.

V zajetí nevhodné složení krmiva může způsobovat problémy nebo negativně ovlivnit trávení u těchto ryb. Nejvíce problémů nastává u akvaristů, kteří mají velké množství mláďat v odchovných akváriích bez rostlin a kde jsou mláďata odkázána na to, co jim člověk poskytne za krmivo. V normálně zařízených akváriích s rostlinami a kořenem, kde se krmí různorodou potravou a kde není vysloveně přerybněno, ryby podobné problémy nemívají.


Jednostranné krmení:

1. jen rostlinnou potravou
- Ancistrus se snaží získat masitou složku buď okusováním plžů, pojídáním jiker jiných ryb nebo se v noci snaží chytit na dně spící nerozplavaný potěr nebo polehávající nemocné ryby. (Bříško krunýřovce má normální tvar, trávení ryby je v pořádku).
- Stačí jednou týdně přikrmovat tyto krunýřovce netučnou masitou potravou a napadání rybek nebo okusování plžů ustane.

Pozor: Potěr krunýřovců hyne s částečně propadlým bříškem a s křečovitě prohnutým tělem po přikrmování rychlenou zeleninou s vysokým obsahem dusíkatých látek. Nedoporučuje se takovou zeleninou ryby krmit.


2. jen masitou stravou nebo umělými krmivy s vysokým obsahem proteinu nebo potravou příliš tučnou
- Ancistrus rád přijímá masitou potravu, v akváriu pokud má možnost jí dává přednost před jiným krmením. Toho využívají někteří akvaristé a mláďata krmí především touto potravou, protože po ní krunýřovci rychleji rostou. Taková nevyvážená potrava ale zatěžuje trávicí trakt krunýřovců. Když to trvá delší dobu, začne to mít neblahý vliv na jejich trávení. Když nemůžou získat normální cestou rostlinnou složku, začnou mnohem více okusovat kořeny, aby si zajistili alespoň nějaké balastní látky. Když nemají k dispozici kořen, časem uhynou.
- V důsledku nevhodné masité potravy dochází ke dvěma případům - buď se rybám bříška nafouknou, podobně jako při napadení parazitickými hlísticemi a nebo se jim naopak bříška propadnou:

A) Ryby s nafouknutým bříškem přijímají potravu, ve výkalech nejsou patrná vajíčka hlístic. (U krunýřovců napadených hlísticemi ryby v tomto stádiu obvykle nepřijímají potravu, výkaly mají tenké a objevují se v nich vajíčka hlístic.)

B) Ryby mají bříško propadlé. Buď úplně přestanou přijímat potravu nebo ji v malém množství přijímají, ale přesto pořád hubnou. Tento stav končí ve většině případů smrtí ryb. Nejčastěji se s tím setkáváme u potěru.




Obr. Ancistrus s propadlým bříškem nahoře a zdravá ryba dole


Co dalšího má negativní vliv na tento stav:

- nahloučení ryb v malém prostoru
- voda s vysokým obsahem dusíkatých látek a špatná hygiena v akváriu
- časté zákaly vody způsobené přemnožením mikroorganismů ve vodě
- překrmování
- stres
- poškozená imunita a špatný zdravotní stav ryb


Všechno toto přispívá ke vzniku onemocnění jako jsou hexamitóza a spironukleóza, zánět střev, bakteriální infekce střev, poškození ledvin a pod.

V obou dvou případech (2 A,B) většinou akvaristé sáhnou po léčivech (entizol, antibiotika, nebo přípravky na odčervení ryb) i když přesně neví, co onemocnění opravdu vyvolalo. Některá tato léčiva na čas zlepší zdravotní stavu krunýřovců, ale pokud nedojde k odstranění příčiny, nemoc se znovu objeví. U potěru je většinou pozdě a ryby stejně uhynou.

Pokud se někdo rozhodne ryby léčit, měl by si uvědomit, že důležitá je správná diagnóza nemoci. Nejlépe je obrátit se na odborná veterinární zařízení, kde se zabývají nemocemi ryb a kde doporučí nejvhodnější léčbu.

Obecně platí, že nejdůležitější je prevence. Ryby krmit jak rostlinnou potravou tak menším přídavkem masité stravy, ryby rozdělit do více akvárií, vodu udržovat čistou, odkalovat dno a nepřekrmovat, aby nedocházelo k zákalům vody ze zbytků potravy a vždy dát rybám možnost okusovat kořen.



  Copyright © Catfish, 2000-2007