Širokohlavcovití - ASPREDINIDAE

(Banjo catfishes)

Výskyt

Pochází z tropické Jižní Ameriky. Tato čeleď má asi 36 vědecky posaných druhů a se dělí na dvě podčeledi: Bunocephalinae, jejíž zástupci obývají výhradně sladkovodní prostředí a Aspredininae, vyskytující se i v pobřežních brakických vodách.

Popis

Obvykle dorůstají délky kolem 15 cm, přičemž nejmenší druhy měří jen něco málo přes 1 cm a naopak maximální délka největších zástupců této čeledi asi 42 cm. Společným znakem je holá kůže a vousky. Tvar těla je přizpůsoben životnímu prostředí, ve kterém se pohybují. Život na dně se odrazil na jejich těle tak, že přední část ryby je shora silně zploštělá a ocas je velmi úzký. Některé druhy tvarem těla připomínají list nebo imitují hrbolatým vzhledem kůru stromů. Mají silné trny v prsních ploutvích, kterými můžou způsobit bolestivá zranění. Tuková ploutvička jim chybí. V případě ohrožení vydávají vrzavé zvuky.

    

tvar těla širokohlavcovitých (podle Teugelse, 1996)

Charakter ryb a jejich nároky

Pro jejich chov je důležitá přiměřeně velká nádrž s jemným písčitým dnem, do kterého se při vyrušení snaží rychle zahrabat až po oči. Měla by být dostatečně zarostlá vodními rostlinami, mezi kterými si ryby najdou úkryt během dne. Jsou aktivnější večer a v noci, kdy vyhledávají potravu. Osvětlení by mělo být tlumenější. Chovat je lze i ve společném akváriu s klidnými rybami. Jsou mírumilovní a samotářští, napadat by mohli jen drobný potěr, který se k nim neopatrně přiblíží. Nejsou to příliš dobří plavci. Pro některé druhy, které tvarem připomínají list a žijí i v přírodě v tlejícím listí v mělkých lesních vodách, se doporučuje přidat na dno akvária bukové listí. Ze začátku může být problém s aklimatizací ryb.

Parametry vody vhodné pro chov širokohlavců jsou následující: teplota vody by se měla pohybovat mezi 20 - 27 st. C, s pH 6 - 7,2 (u brakických druhů i 8) a voda by měla být středně tvrdá.

Jsou to obvykle všežravci (kromě pár druhů, kteří jsou potravní specialisté) a přijímají živá i vločková krmiva, v oblibě mají zejména nitěnky (Tubifex), hrotnatky (Daphnia), roupice, larvy komárů a pakomárů a malé bezobratlé živočichy.

U nás chované ryby

Nejčastěji se chovají ryby rodu Bunucephalus (B. coracoideus, B. knerii, B. verrucosus) a Platystacus (např. P. cotylephorus, který žije ve vodě brakické). Jen velmi zřídka se můžeme setkat i se zástupci rodu Dysichthys a Amaralia (A. hypsiura).

    

Bunocephalus coracoideus - pohled shora (vlevo), podhled z boku (vpravo)

Rozmnožování

Pohlaví ryb se dá jen špatně určit. O množení v akváriu existuje pouze několik neurčitých zmínek. Většinou se shodují v tom, že si ryby hloubí jamky v substrátu, do jamek kladou jikry a chrání je. U druhu Platystacus cotylephorus (pánvovec bičoocasý), který v přírodě žije při ústí řek do moře, lze samce od samice odlišit tak, že samec je intenzívně skvrnitý a má krátký kožní výběžek před hřbetním ostnem. Samice mají zvětšené břišní ploutve. Nakladené a oplozené jikry si samice nalepuje na spodní část těla a nosí je do té doby, dokud se nevyvine plůdek.

Velice zajímavé a podrobně zpracované stránky o této čeledi lze nalézt na internetových stránkách Johna Friela umístěných na:

1) cumv.bio.cornell.edu
2) phylogeny.arizona.edu