AUCHENIPTERICHTHYS THORACATUS

(KNER, 1858)





Český název: trnovčík půlnoční

Anglické názvy: Zamora Catfish, Midnight Catfish


Tato ryba se vyskytuje v akvaristikách spíše ojediněle. Prodávají se mláďata ve velikosti asi 6 cm. Je těžké rozlišit, zda se jedná o samce či samice, neboť to lze až u rybek ve velikosti 9 cm. Stejně jako sehnat tuto rybu je nesnadné získat i informace o ní.

Trnovčík půlnoční patří do čeledi Auchenipteridae (trnovčíkovití). Tuto čeleď tvoří asi 19 rodů se 60 druhy. Je blízce příbuzná čeledi Doradidae (trnovcovití). Trnovčíkovití obývají slaké vody Jižní Ameriky od Panamy až po Argentinu. Jeden druh - Pseudauchenipterus nodosus - žije i ve vodě brakické. Jedná se o menší a středně velké sumce (5-20 cm) s více méně noční aktivitou. Právě díky tomu neoplývají zářivými barvami. Přes den se snaží imitovat kousky dřeva a kořenů. Jejich základní zbarvení tvoří hnědá, šedá, modrá nebo stříbrná.

Auchenipterichthys thoracatus žije v povodí Amazonky. Dorůstá 11 - 12 cm délky. Jak je patrné už z jeho jména, je to ryba pouze s noční aktivitou. Přes den se zdržuje v úkrytech, které opouští pouze v noci. Má holé tělo bez šupin, tukovou ploutvičku a kolem tlamy má 3 páry vousů. Jeden na horní čelisti a dva na dolní čelisti. Vousy na horní čelisti (maxilární) jsou nejdelší a směřují do stran, vousy na dolní čelisti (mandibulární) jsou kratší a směřují dozadu. Základní zbarvení tvoří hnědá, břicho je bílé. Po těle ryby je spousta světlých teček. Oči jsou velké a posazené vepředu hlavy. Lebku kryje kostěný štít. Prsní ploutve a ploutev hřbetní jsou delší a špičaté, tvarem připomínají ploutve sumce Pangasius sanitwongsei. Jsou vyztuženy pevnými trny. Právě pomocí roztažených prsních ploutví se ryba dokáže vklínit pod kameny, kořeny, do děr a jiných úkrytů. Živí se drobným hmyzem a jeho larvami.


Pohlavní rozdíly:

Samci mají první paprsky řitní ploutve prodloužené a zesílené, které umožňují vnitřní oplození samice. Řitní ploutev samce je konkávní u samice je rovná nebo konvexní. Samice je také silnější v břišní partii a zbarvení těla má méně výrazné.

  

vlevo - řitní ploutev samce, vpravo - řitní ploutev samice




Vybavení akvária:

Nádrž by měla mít objem alespoň 100 l. Trnovčík je ryba klidná, která se chová mírně i k jemnolistým rostlinám, v žádném případě nebagruje ani rostliny nijak nepoškozuje. Z rostlin je vhodné vytvořit zastíněná místa, kde ryby rády odpočívají přes den. Písek je třeba použít tmavý a jemný, bez ostrých částí. Je dobré vytvořit v akváriu mnoho úkrytů. V oblibě mají různé jeskyňky, kořeny, prostory mezi kameny a jiné úkryty. Přesto v žádném případě nesmí chybět volný prostor pro plavání a krmení. Hladinu lze pokrýt plovoucími rostlinami. Osvětlení by mělo být tlumené. Tyto ryby jsou vhodné buď do druhového akvária nebo do společenského akvária spolu s menšími a klidnými rybami (kolem 10 cm délky), které nebude rušit noční aktivita trnovčíků. Musí se však počítat s tím, že potěr polehávající při dně a drobné rybky, budou považovány za kořist.


Voda:

Teplota vody by měla být mezi 20-24 st. C, tvrdost v rozmezí 7-16 st. dH a pH mezi 6,5-7,2.



Potrava:

Dokud si nezvyknou na umělá krmiva, je třeba jim nabízet různorodou stravu - buchanky, larvy komárů a pakomárů, perloočky, drobně sekané žížaly, malé kousky libového drůbežího masa nebo jater a podobně. Po zabydlení přijímají vločkované i tabletované krmivo.
Je bezpodmínečně nutné je krmit cíleně! Po zhasnutí světla se potrava v dostatečném množství umístí na volné prostranství. Je vhodné kontrolovat, zda všechny ryby mají dost potravy, jinak mohou být podvyživené - zdravé ryby mají po krmení vypouklá bříška.



Chování ryb:

Jsou to odolné ryby. Daří se jim nejlépe ve skupince několika ryb. Po týdnu se obvykle v akváriu aklimatizují a večer společně proplouvají akváriem a hledají potravu. Při přemisťování rybek je třeba dát pozor na to, že jsou velmi dobří skokani. Při přelovení do menší nádoby nebo elementky okamžitě vyskočí ven a zaujmou obrannou pozici s roztaženými prsními ploutvemi podobně jako ryby čeledi Doradidae. Na rozdíl od nich však nevydávají žádné zvuky. Při lovení pozor na ploutve, kterými se často zapletou do síťky.




Odchov:

Protože úspěšný odchov byl u rodu Auchenipterus v zajetí potvrzen, ale nebyl dostatečně popsán, uvedu alespoň informace o rozmnožování jiných ryb z této čeledi a to u Parauchenipterus galeatus. Významnou roli při tření hraje pár vousů na horní čelisti. Před třením u samců mohutní a spolu se hřbetním trnem slouží jako uchopovací orgán umožňující pevnou fixaci samice, kolem které se samec při páření obtáčí. U těchto ryb dochází k vnitřnímu oplození. Samci mají zvláštní orgán vytvořený z prvních paprsků řitní ploutve ("pseudopenis"). Ten se vyskytuje také u rodu Auchenipterus a Tatia, u kterých ale nedochází ke změnám u vousů. Samci produkují speciální substanci, která chrání sperma do té doby, než je pomocí modifikované řitní ploutve přeneseno do samice. Velice zajímavý je jev, který pro sumce není typický, a to časové oddělení páření a kladení jiker. Je prokázané odložení jiker dokonce až 4 týdny po páření (Parauchenipterus insignis). U Tatia aulopygia je to 24-48 hodin po páření. Samice odkládá lepivé jikry na spodní stranu kořene nebo do malých jeskyní a o jikry se dále nestará (toto je popsané např. u rodu Tatia - a to T. creutzbergi nebo u rodu Centromochlus).

Obvykle se u této čeledi udává hormonální stimulace pomocí hypofýzy, která buď vyvolá páření nebo odložení jiker u samic, které se před tím pářily.

Při tření jsou vhodné tyto parametry vody : celková tvrdost kolem 11 st. dH, pH blízké 7, teplota nad 25 st. C.




Poznámka:

Ryby z čeledi Auchenipteridae, které se už podařilo v zajetí rozmnožit:

Centromochlus perugiae - Achim Werckenthin v r. 2003
Parauchenipterus insignis - Azuma v r. 1982
Parauchenipterus galeatus - Franke v r. 1988
Tatia cf. galaxias - Franke
Trachelyichthys decaradiatus - Thompson



Použitá literatura:

Jaroslav Hofmann: "Parauchenipterus galeatus", A+t, 1996, číslo 11

Jaroslav Hofmann, Jindřich Novák: "Velký atlas akvarijních ryb", 1998 - (Parauchenipterus galeatus)

Wally Kahl, Burkard Kahl, Dieter Vogt: "Velký obrazový atlas - Akvarijní ryby", 1999



Internetové zdroje:

www.planetcatfish.com

www.scotcat.com  (Tatia aulopygia)




  Copyright © Catfish, 2000-2006