PTERYGOPLICHTHYS GIBBICEPS
(GLYPTOPERICHTHYS GIBBICEPS)
(KNER, 1854)
Synonyma: Ancistrus gibbiceps, Chaetostomus gibbiceps, Hemiancistrus gibbiceps, Liposarcus altipinnis, Liposarcus scrophus, Glyptoperichthys gibbiceps.
České názvy: krunýřovec síťovaný, krunýřovec velkoploutvý
Patří do čeledi Loricariidae - krunýřovcovití. Krunýřovci se vyskytují se v severní a střední části Jižní Ameriky a několik druhů
zasahuje i do Střední Ameriky. Jsou přizpůsobeni životu v rychle tekoucích
vodách. To spolu s prakticky nulovou migrací vede ke geografické izolaci,
která se projevuje tvorbou velkého množství druhů.
Jejich tělo je kryto krunýřem tvořeným tenkými kostěnými destičkami.
Glyptoperichthys gibbiceps patří do podčeledi Hypostominae a jeho domovinou je Peru, Brazílie, Ekvádor a Venezuela.
Popis:
Krunýřovec velkoploutvý má silně zploštělé tělo. Rozšířené pysky tvoří kolem
ústního otvoru přísavku. Kolem úst má vyvinuty vousky. Množství světla
dopadajícího do oka reguluje pomocí kožního laloku, který vyčnívá z okraje
duhovky do prostoru panenky, ten se na světle nalévá krví a oko stíní.
Tělo
má pokryté kostěnými destičkami. Ploutve jsou velké a obvykle napnuté a roztažené.
Má tukovou ploutvičku.
U těchto ryb je vyvinuto přídatné střevní dýchání (stejně jako např. u ryb rodu
Hypostomus), což jim umožňuje využívat kyslík ze vzduchu.
K přechodu kyslíku
do krve dochází prostřednictvím hojně prokrvené sliznice žaludku. Jsou tedy
schopni obývat i vody s nízkým obsahem kyslíku (pomalu tekoucí nebo stojaté
vody v bažinatých oblastech.
detail ústního otvoru (po kliknutí na obrázek se načte v plné velikosti fotografie napravo)
Ve volné přírodě může měřit 45-50 cm, v akváriu dorůstá obvykle 35 cm.
Zbarvení těla se mění během dospívání ryby. U mladých jedinců do 5 cm
je základní zbarvení medově žlutá, tělo je hustě pokryto téměř kulatými
černými skvrnami. Později ryba tmavne a původně kulaté skvrny se stávají
nepravidelnými. Mění se i tvar hřbetní a ocasní ploutve. Ocasní
ploutev získá typický lyrovitý tvar.
Vybavení akvária:
Pouze mláďata je možno po krátký čas chovat ve 100 l akváriu,
v dobrých podmínkách ryby rychle rostou a potřebují velké
množství prostoru. Za rok jsou schopni dorůst do délky 20 cm.
Pokud jsou mláďata chována po delší čas v nevhodných podmínkách
nebo v malé nádrži tak zakrní.
Velikost akvária by měla být úměrná velikosti ryb - minimálně
však 1,5 m dlouhá a se silnou filtrací. Ryby produkují obrovské
množství detritu. Kromě toho milují silný proud vody v akváriu,
v noci odpočívají přisátí přímo na skle nebo na kořeni naproti
vývodu z filtru obzvláště, pokud je filtrace zapnutá současně
jako vzduchování. V akváriu je dobré mít spoustu úkrytů ať už
skalek, kamenů, kořenů nebo přiměřeně velkých keramických trubek,
které jsou velmi oblíbené. Je třeba si dát pozor na to, aby
nebyly trubky dorůstajícím rybám těsné. Optimální je taková
velikost, aby se do ní krunýřovec pohodlně vešel s roztaženými
prsními ploutvemi.
Kořen tvoří součást jejich potravy.
Tato skutečnost byla potvrzena biology
v čele s J.A. Nelsona. Jejich práce se týkala požírání dřeva, střevní
mikroflóry a enzymů rozkládajících celulózu u krunýřovců rodu Panague,
a byla publikována v časopise Journal of Fish Biology.
Případně se této problematice věnuje i Lee Finley v americkém časopise T.F.H.
Pro většinu krunýřovců je dřevo důležité, ale samo o sobě k dostatečné
výživě nestačí.
(Výjimkou jsou krunýřovci rodu Panaque a
Cochliodon,
kteří jsou schopni využívat dřevo plně jako zdroj potravy, neboť
mají střevní baktérie, umožňující rybám enzymaticky rozkládat celulózu
a podobné látky ve dřevě obsažené a mají také specializované
zuby, které jim pomáhají přijímat dostatečné množství dřeva.)
Vztah krunýřovců Glyptoperichthys gibbiceps k rostlinám je celkem
jasný. Považují je za součást své potravy a zpestřují si jimi svůj jídelníček.
Pokud si hodláte založit rostlinné akvárium "holandského" typu, tak s těmito krunýřovci a obecně s krunýřovci většími než 15 cm rozhodně nepočítejte. Mláďata
do 15 cm můžou poškozovat jemnolisté rostliny a vykusovat středy (srdíčka) rostlin
u rostlin Echinodorus. Dospělé kusy ve velikosti kolem 30 cm dokáží zlikvidovat
prakticky všechny rostliny. Jedinou výjimku snad tvoří velké druhy
rostlin Anubias, ne však menší druhy jako
Anubias barteri var. nana, do kterých
krunýřovci velkoploutví vykusují otvory nebo ukusují části listů až z nich nakonec zůstane jen stonek, případně síťovina.
Nevylučuji možnost, že existují jedinci, kteří rostliny poškozují jen minimálně,
zvláště pokud se jedná o mladé ryby. V literatuře se lze setkat i s názory,
že snad někteří velcí krunýřovci, za předpokladu, že dostávají pouze
rostlinnou stravu, akvarijní rostliny nechají na pokoji. Bohužel ani tato metoda u mých ryb neuspěla.
V některých zemích jsou chováni pouze v akváriích bez rostlin (štěrk,
kameny a kořen) nebo v nádržích s umělými rostlinami.
z rostlin si nejméně všímají větších a odolnějších druhů Cryptocoryne,
Vallisneria a Saggitaria
Voda:
Voda by měla být čistá s nízkým obsahem dusíkatých látek a jiných škodlivin,
jinak může dojít k poškození ploutví ryb (tvorba malých kulatých prasklinek mezi
paprsky hřbetní nebo ocasní ploutve). Není to stav trvalý, jakmile voda
dosáhne optimálních parametrů, otvory se zacelí. Parametry vody by se
měly pohybovat asi v tomto rozsahu: teplota mezi 22 - 28 st. C, pH od 6,5
do 7,5 a tvrdost 2 - 15 dGH. Krunýřovci nemají rádi přídavek soli ve vodě a
mláďata trvale nucená žít v osolené vodě asi do 3/4 roku umírají.
Já chovám tyto krunýřovce ve vodě středně tvrdé o teplotě 27-28 st. C
a pH 7. V akváriu 375 l mám 2 vnitřní filtry, každý s výkonem kolem 900 l/hod.
Potrava:
Tyto ryby jsou aktivní večer a v noci, ale i přes den je můžete vidět
okusovat kořeny. Jsou to všežravci a hlavní část jejich stravy tvoří
rostlinná složka, dřevo a červi. I v přírodě totiž spolu s řasovými
porosty přijímají řadu drobných živočichů, kteří v řasách žijí.
Na rozdíl od krunýřovců Ancistrus,
které pouze v mladém věku pečlivě čistí akvárium od řas,
Glyptoperichthys gibbiceps
toto provádí po celý život. Nemám v nádrži naprosto žádný problém
s vodními řasami, snad kromě "černé štětičkovité" řasy, která se v akváriu
tvoří díky silné filtraci. Tuto řasu ani krunýřovci nepovažují za potravu.
Krunýřovce velkoploutvé krmím např.:
rostlinná složka:
a) zelenina - spařené kopřivy, nespařené listy salátu, špenátu mangold, čínského zelí, plátky cukýn, slupky z okurek a různých druhů melounů, plátky mrkve, poloviny červených nepálivých paprik bez semínek
b) umělá - vločkované krmení - směs, tablety - nalepovací na sklo s obsahem
spiruliny, granulovaná krmiva, lupínky (tzv. "čipsy") - algae wafers, tablety na dno ve tvaru "čočky"
masitá složka:
mražené krmivo - patentky, koretry, žížaly, strouhané libové drůbeží nebo rybí maso, nasekané loupané krevetky
Obecně by neměla převažovat masitá složka
nad rostlinnou.
Běžným špenátem ryby nepřikrmuji (mraženým ani listy). Jedinou
výjimku dělám u špenátu typu Mangold, který pro ně pěstuji na zahradě na místě,
které není přihnojované a rybám nabízím celé listy i s řapíky.
krunýřovci dokáží přijímat i potravu plavající na hladině,
ale pak se musí otočit bříškem nahoru a jíst ji ze spodu
Chování ryb:
Nejvýhodnější je mít v nádrži jednoho samce a několik samic.
Samec je totiž v dospělosti teritoriální a vyžaduje dostatek prostoru. Problém
je v tom, že u tohoto druhu lze pohlaví ryb poznat jedině podle sociálního
chování. Samci bývají větší a agresivnější. Dominantní samec může napadat
další samce svého druhu a při potyčkách u nich může dojít k potrhání ploutví. K rybám jiných druhů jsou obvykle mírumilovní.
Glyptoperichthys gibbiceps žijící v akváriu zkrotne tak, že
ochotně přijímá krmení z ruky a reaguje klidně i na dotyk rukou.
Rozmnožování:
V akváriu se odchov podařil jen výjimečně. Dokonce je možné, že šlo o špatně určené ryby jiného druhu. Údajně došlo k výtěru pod kořenem.
Plůdek se líhl po týdnu a odchov mláďat byl složitý.
Procento úhynu mláďat je vysoké, až do té doby, než rybky dosáhnou délky
alespoň 5 cm.
V přírodě žijí ve skupinách kolem 20 - 30 kusů a třou se v dutinách, které si
vyhrabávají do břehů řek.
foto: © ing. Radim Hybl
Další informace vyjadřují můj osobní názor a nelze je brát jako nezvratná fakta.
Z mé strany se jedná spíše o rady a doporučení.
Moje zkušenosti s nákupem mláďat těchto ryb:
Při výběru ryb je dobré zkontrolovat, zda se v nádrži nevyskytují nějaké
mrtvé nebo na první pohled nemocné kusy. Mláďata by měla být čilá,
ploutve by měla mít napjaté a nepoškozené. Ryby nesmí být
vyhublé nebo naopak s příliš nafouklými bříšky.
Nemá význam kupovat větší ryby, je jednoduší si pořídit několik
menších ryb (kolem 7 cm). Obvykle se dováží mláďata z pěstíren, která jsou přivyklá na život v akváriu a ochotně přijímají
potravu. Velké ryby můžou být importy z přírody a často
jsou vyhublé, odmítají potravu a po čase strádání v akváriu hynou.
Mláďata rostou velmi rychle.
vlevo - mládě ve velikosti 6 cm, vpravo stejná ryba po 4 měsících - délka asi 12 cm
Nemoci:
Nematodózy
Dost často trpí krunýřovci vnitřními parazity a to nejčastěji hlísticemi
rodu Capillaria (z třídy Nematoda). U mladých ryb hlístice způsobují nechutenství, ryby hubnou
a pomalu se pohybují. V pokročilém stádiu se u ryb vyskytují bílé, dlouhé
a vláknité výkaly. Při silném napadení ryby nakonec hynou. Někdy dojde
v konečném stádiu ke zvětšení tělní dutiny, která je vyplněna žlutavou
tekutinou.
Průběh a příznaky závisí na množství parazitů. Pro dospělé ryby 2 - 3
paraziti nepředstavují velké nebezpečí, na rybách nemusíme pozorovat žádné
příznaky, ale paraziti neustále produkují velké množství vajíček a ty jsou
pak zdrojem nákazy pro ostatní ryby. Pro léčbu ryb se používají
tyto přípravky:
- Bioverm - 1 ml / 1 l akvarijní vody - dlouhodobá a opakovaná
lázeň v tomto roztoku, pokud ryby přijímají potravu lze použít živé
larvy pakomárů (patentky) máčené několik hodin v koncentrovaném roztoku
tohoto přípravku.
- Concurat - v roztoku 300 mg na 1 l vody se namáčí
živé krmivo - červené pakomáří larvy , které se pak zkrmují.
(Pozn. k léčbě nelze použít nitěnky Tubifex).
Účinnou látkou v přípravcích Bioverm a Concurat
je Levamisol, který se jako jediný dá bezpečně použít při léčbě
sumců. U všech dále uvedených přípravků hrozí úmrtí ryb.
- Masoten - dávkování: 0,4 mg / 1 l vody, po dobu 3 dnů,
teplota by měla být 20-28 st. C
- Neguvon - o 20% nižší dávkování než u Masotenu.
Krunýřovci Loricariidae a pancéřníčky
Callichthyidae je velmi špatně
snášen, a je nutno předem ověřit citlivost ryb. Při příznacích křečí
nebo dušení je třeba ryby okamžitě přelovit do čisté vody.
Po celou dobu léčby je vhodné ryby sledovat.
Většina látek dokáže zabít larvy a dospělé parazity,
ne však jejich vajíčka. Po 6 dnech až 3 týdnech léčení ryb může
choroba znovu propuknout. Je třeba velmi často odkalovat dno.
Některé prameny uvádějí, že většina těchto parazitů má pravděpodobně
přímý vývoj a nepotřebují ke svému vývoji mezihostitele, někteří
ale přímý vývoj nemají a v akvarijních podmínkách by se jejich mezihostitelem
mohla stát např. živá nitěnka (Tubifex).
Další informace o léčbě, nemocech ryb, přípravcích a léčbě jsou například na těchto
internetových stránkách:
1) Dominika
2) AQUAR
3) Na mých stránkách např. ve FAQ a nebo obecně v článku o léčbě sumců.
4) O léčebných přípravcích je psáno článku - Některé aspekty terapie akvarijních ryb - Doc.MVDr. Petr Dvořák, CSc.
Zajímavé informace o parazitech lze nalézt i např. ve:
Folia Parasitologica Vol. 47, No. 3 (3/2000)
- Iva Dyková a Jiří Lom - "Histopathology of Kabatana arthuri (Microspora)
infection in sutchi catfish, Pangasius sutchi"
- Juan Manuel Caspeta-Mandujano, František Moravec a Guillermo Salgado-Maldonado -
"Rhabdochona mexicana sp. n. (Nematoda: Rhabdochonidae) from the intestine of characid fishes in Mexico"
- Nimai C. De a Rabindra N. Maity -"Development of Procamallanus saccobranchi (Nematoda: Camallanidae), a parasite of a freshwater fish in India"
Folia Parasitologica Vol. 47, No. 4 (4/2000)
- Anna Kohn, Maria de Fatima D. Baptista-Farias a Simone Chinicz Cohen - "Paranaella luquei gen. et sp. n. (Monogenea: Microcotylidae), a new parasite of Brazilian catfishes"
- František Moravec a Fulvio Garibaldi - "Huffmanela paronai sp. n. (Nematoda: Trichosomoididae), a new parasite from the skin of swordfish Xiphias gladius in the Ligurian Sea (Western Mediterranean)"
Vynikající jsou i knihy:
František Moravec - "Nematodes of freshwater fishes of the neotropical region", Academia, Praha 1998
František Moravec - "Parasitic Nematodes of Freshwater Fishes of Europe", Academia, Praha 1994
Ichtyoftirióza ryb (syn: kožovcovitost, "krupička")
Pokud se napadení kožovcem zjistí včas, stačí na týden zvýšit teplotu vody
na 30 st. C a silně provzdušňovat vodu. Mladí nálevníci při této teplotě zahynou.
Jako prevenci lze přidat ve vodě rozpuštěnou NaCl
(čistá sůl nejlépe bez bělidel, jódu a fluoru).
Maximální dávka je 1 polévková lžíce soli na 30 l vody. Odkaluje se dno a
přidává se odstátá voda. I když se nedoporučuje chovat krunýřovce ve vodě
s obsahem soli, k léčbě ji lze krátkodobě použít. Po týdnu působení soli
je třeba opakovaně vyměnit část vody v akváriu tak, aby nejpozději po měsíci
v nádrži zůstala pouze čistá voda bez zbytků soli.
Udává se, že při delším pobytu (3/4 roku) ve slané vodě krunýřovci umírají.
Při silnějším výskytu kožovce se musí použít standardní postupy (podrobnosti
viz. dříve uvedené internetové stránky).
Na léčbu krunýřovců a sumců obecně by se neměly používat
přípravky s obsahem FMC (pozor i na tzv. širokospektré přípravky). Takové
látky obvykle způsobí smrt krunýřovců. Ti pak neumírají z důvodu nemoci, ale na otravu po podání léku.
Pár poznámek:
-
Glyptoperichthys gibbiceps byl znám pod označením Pterygoplichthys
gibbiceps. Po revizi rodu v roce 1991 je řazen do nově vytvořeného rodu
Glyptoperichthys. Rozlišovacím znakem krunýřovců je
počet měkkých paprsků ve hřbetní ploutvi:
Glyptoperichthys - 12-13
Pterygoplichthys - 10-12
Liposarcus - 11-14
Hypostomus - 7-8
-
Od konce 80-tých let je do Evropy dováženo velké množství dosud vědecky nepopsaných
krunýřovců. Od prosince 1988 německý časopis DATZ začal označovat tyto
ryby písmenem L a číslem
(tzv. L·čísla).
Další německý časopis Das Aquarium
začal popisovat od listopadu 1992 nepopsané krunýřovce písmeny LDA s číslem (
tzv. LDA·čísla).
V současné době vládne v určování krunýřovců více méně
chaos.
-
K druhu Pterygoplichthys gibbiceps
patří i ryby L165 z Rio Negro.
-
Při přepravě větších krunýřovců (20 cm a více) by se neměly používat igelitové
sáčky, neboť může dojít k perforaci sáčků. Přeprava takových ryb je
nejlepší v pevných nádobách nebo přepravkách. K přelovování se asi
nejvíce osvědčilo ryby chytit rukou a opatrně je přemístit do jiné nádrže,
nelze doporučit použití síťky, do které by se ryby zamotaly.
foto: © ing. Radim Hybl
Použitá literatura:
Peter Košuth: "Nematodózy ryb", A+t, 1990, číslo 7
Jaroslav Hofmann, Jindřich Novák: "Velký atlas akvarijních ryb", 1998
Wally Kahl, Burkard Kahl, Dieter Vogt: "Velký obrazový atlas - Akvarijní ryby", 1999
Jaroslav Hofmann: "Odjinud", A+t, 2000
Internetové zdroje:
www.planetcatfish.com
www.scotcat.com
www.aquahobby.com
|
Copyright © Catfish, 2000-2006 |