PTERYGOPLICHTHYS GIBBICEPS
(GLYPTOPERICHTHYS GIBBICEPS)

(KNER, 1854)






Synonyma: Ancistrus gibbiceps, Chaetostomus gibbiceps, Hemiancistrus gibbiceps, Liposarcus altipinnis, Liposarcus scrophus, Glyptoperichthys gibbiceps.

České názvy: krunýřovec síťovaný, krunýřovec velkoploutvý

Patří do čeledi Loricariidae - krunýřovcovití. Krunýřovci se vyskytují se v severní a střední části Jižní Ameriky a několik druhů zasahuje i do Střední Ameriky. Jsou přizpůsobeni životu v rychle tekoucích vodách. To spolu s prakticky nulovou migrací vede ke geografické izolaci, která se projevuje tvorbou velkého množství druhů. Jejich tělo je kryto krunýřem tvořeným tenkými kostěnými destičkami.

Glyptoperichthys gibbiceps patří do podčeledi Hypostominae a jeho domovinou je Peru, Brazílie, Ekvádor a Venezuela.



Popis:

Krunýřovec velkoploutvý má silně zploštělé tělo. Rozšířené pysky tvoří kolem ústního otvoru přísavku. Kolem úst má vyvinuty vousky. Množství světla dopadajícího do oka reguluje pomocí kožního laloku, který vyčnívá z okraje duhovky do prostoru panenky, ten se na světle nalévá krví a oko stíní.




Tělo má pokryté kostěnými destičkami. Ploutve jsou velké a obvykle napnuté a roztažené. Má tukovou ploutvičku. U těchto ryb je vyvinuto přídatné střevní dýchání (stejně jako např. u ryb rodu Hypostomus), což jim umožňuje využívat kyslík ze vzduchu. K přechodu kyslíku do krve dochází prostřednictvím hojně prokrvené sliznice žaludku. Jsou tedy schopni obývat i vody s nízkým obsahem kyslíku (pomalu tekoucí nebo stojaté vody v bažinatých oblastech.


po kliknutí na obrázek se načte větší fotografie vpravo

detail ústního otvoru (po kliknutí na obrázek se načte v plné velikosti fotografie napravo)


Ve volné přírodě může měřit 45-50 cm, v akváriu dorůstá obvykle 35 cm.

Zbarvení těla se mění během dospívání ryby. U mladých jedinců do 5 cm je základní zbarvení medově žlutá, tělo je hustě pokryto téměř kulatými černými skvrnami. Později ryba tmavne a původně kulaté skvrny se stávají nepravidelnými. Mění se i tvar hřbetní a ocasní ploutve. Ocasní ploutev získá typický lyrovitý tvar.


Vybavení akvária:

Pouze mláďata je možno po krátký čas chovat ve 100 l akváriu, v dobrých podmínkách ryby rychle rostou a potřebují velké množství prostoru. Za rok jsou schopni dorůst do délky 20 cm. Pokud jsou mláďata chována po delší čas v nevhodných podmínkách nebo v malé nádrži tak zakrní. Velikost akvária by měla být úměrná velikosti ryb - minimálně však 1,5 m dlouhá a se silnou filtrací. Ryby produkují obrovské množství detritu. Kromě toho milují silný proud vody v akváriu, v noci odpočívají přisátí přímo na skle nebo na kořeni naproti vývodu z filtru obzvláště, pokud je filtrace zapnutá současně jako vzduchování. V akváriu je dobré mít spoustu úkrytů ať už skalek, kamenů, kořenů nebo přiměřeně velkých keramických trubek, které jsou velmi oblíbené. Je třeba si dát pozor na to, aby nebyly trubky dorůstajícím rybám těsné. Optimální je taková velikost, aby se do ní krunýřovec pohodlně vešel s roztaženými prsními ploutvemi.




Kořen tvoří součást jejich potravy. Tato skutečnost byla potvrzena biology v čele s J.A. Nelsona. Jejich práce se týkala požírání dřeva, střevní mikroflóry a enzymů rozkládajících celulózu u krunýřovců rodu Panague, a byla publikována v časopise Journal of Fish Biology. Případně se této problematice věnuje i Lee Finley v americkém časopise T.F.H. Pro většinu krunýřovců je dřevo důležité, ale samo o sobě k dostatečné výživě nestačí. (Výjimkou jsou krunýřovci rodu Panaque a Cochliodon, kteří jsou schopni využívat dřevo plně jako zdroj potravy, neboť mají střevní baktérie, umožňující rybám enzymaticky rozkládat celulózu a podobné látky ve dřevě obsažené a mají také specializované zuby, které jim pomáhají přijímat dostatečné množství dřeva.)

Vztah krunýřovců Glyptoperichthys gibbiceps k rostlinám je celkem jasný. Považují je za součást své potravy a zpestřují si jimi svůj jídelníček. Pokud si hodláte založit rostlinné akvárium "holandského" typu, tak s těmito krunýřovci a obecně s krunýřovci většími než 15 cm rozhodně nepočítejte. Mláďata do 15 cm můžou poškozovat jemnolisté rostliny a vykusovat středy (srdíčka) rostlin u rostlin Echinodorus. Dospělé kusy ve velikosti kolem 30 cm dokáží zlikvidovat prakticky všechny rostliny. Jedinou výjimku snad tvoří velké druhy rostlin Anubias, ne však menší druhy jako Anubias barteri var. nana, do kterých krunýřovci velkoploutví vykusují otvory nebo ukusují části listů až z nich nakonec zůstane jen stonek, případně síťovina. Nevylučuji možnost, že existují jedinci, kteří rostliny poškozují jen minimálně, zvláště pokud se jedná o mladé ryby. V literatuře se lze setkat i s názory, že snad někteří velcí krunýřovci, za předpokladu, že dostávají pouze rostlinnou stravu, akvarijní rostliny nechají na pokoji. Bohužel ani tato metoda u mých ryb neuspěla.

V některých zemích jsou chováni pouze v akváriích bez rostlin (štěrk, kameny a kořen) nebo v nádržích s umělými rostlinami.



z rostlin si nejméně všímají větších a odolnějších druhů Cryptocoryne, Vallisneria a Saggitaria



Voda:

Voda by měla být čistá s nízkým obsahem dusíkatých látek a jiných škodlivin, jinak může dojít k poškození ploutví ryb (tvorba malých kulatých prasklinek mezi paprsky hřbetní nebo ocasní ploutve). Není to stav trvalý, jakmile voda dosáhne optimálních parametrů, otvory se zacelí. Parametry vody by se měly pohybovat asi v tomto rozsahu: teplota mezi 22 - 28 st. C, pH od 6,5 do 7,5 a tvrdost 2 - 15 dGH. Krunýřovci nemají rádi přídavek soli ve vodě a mláďata trvale nucená žít v osolené vodě asi do 3/4 roku umírají. Já chovám tyto krunýřovce ve vodě středně tvrdé o teplotě 27-28 st. C a pH 7. V akváriu 375 l mám 2 vnitřní filtry, každý s výkonem kolem 900 l/hod.


Potrava:

Tyto ryby jsou aktivní večer a v noci, ale i přes den je můžete vidět okusovat kořeny. Jsou to všežravci a hlavní část jejich stravy tvoří rostlinná složka, dřevo a červi. I v přírodě totiž spolu s řasovými porosty přijímají řadu drobných živočichů, kteří v řasách žijí. Na rozdíl od krunýřovců Ancistrus, které pouze v mladém věku pečlivě čistí akvárium od řas, Glyptoperichthys gibbiceps toto provádí po celý život. Nemám v nádrži naprosto žádný problém s vodními řasami, snad kromě "černé štětičkovité" řasy, která se v akváriu tvoří díky silné filtraci. Tuto řasu ani krunýřovci nepovažují za potravu. Krunýřovce velkoploutvé krmím např.:

rostlinná složka: a) zelenina - spařené kopřivy, nespařené listy salátu, špenátu mangold, čínského zelí, plátky cukýn, slupky z okurek a různých druhů melounů, plátky mrkve, poloviny červených nepálivých paprik bez semínek b) umělá - vločkované krmení - směs, tablety - nalepovací na sklo s obsahem spiruliny, granulovaná krmiva, lupínky (tzv. "čipsy") - algae wafers, tablety na dno ve tvaru "čočky"




masitá složka: mražené krmivo - patentky, koretry, žížaly, strouhané libové drůbeží nebo rybí maso, nasekané loupané krevetky
Obecně by neměla převažovat masitá složka nad rostlinnou.

Běžným špenátem ryby nepřikrmuji (mraženým ani listy). Jedinou výjimku dělám u špenátu typu Mangold, který pro ně pěstuji na zahradě na místě, které není přihnojované a rybám nabízím celé listy i s řapíky.




krunýřovci dokáží přijímat i potravu plavající na hladině,
ale pak se musí otočit bříškem nahoru a jíst ji ze spodu



Chování ryb:

Nejvýhodnější je mít v nádrži jednoho samce a několik samic. Samec je totiž v dospělosti teritoriální a vyžaduje dostatek prostoru. Problém je v tom, že u tohoto druhu lze pohlaví ryb poznat jedině podle sociálního chování. Samci bývají větší a agresivnější. Dominantní samec může napadat další samce svého druhu a při potyčkách u nich může dojít k potrhání ploutví. K rybám jiných druhů jsou obvykle mírumilovní. Glyptoperichthys gibbiceps žijící v akváriu zkrotne tak, že ochotně přijímá krmení z ruky a reaguje klidně i na dotyk rukou.




Rozmnožování:

V akváriu se odchov podařil jen výjimečně. Dokonce je možné, že šlo o špatně určené ryby jiného druhu. Údajně došlo k výtěru pod kořenem. Plůdek se líhl po týdnu a odchov mláďat byl složitý. Procento úhynu mláďat je vysoké, až do té doby, než rybky dosáhnou délky alespoň 5 cm. V přírodě žijí ve skupinách kolem 20 - 30 kusů a třou se v dutinách, které si vyhrabávají do břehů řek.




foto: © ing. Radim Hybl



Další informace vyjadřují můj osobní názor a nelze je brát jako nezvratná fakta. Z mé strany se jedná spíše o rady a doporučení.



Moje zkušenosti s nákupem mláďat těchto ryb:

Při výběru ryb je dobré zkontrolovat, zda se v nádrži nevyskytují nějaké mrtvé nebo na první pohled nemocné kusy. Mláďata by měla být čilá, ploutve by měla mít napjaté a nepoškozené. Ryby nesmí být vyhublé nebo naopak s příliš nafouklými bříšky. Nemá význam kupovat větší ryby, je jednoduší si pořídit několik menších ryb (kolem 7 cm). Obvykle se dováží mláďata z pěstíren, která jsou přivyklá na život v akváriu a ochotně přijímají potravu. Velké ryby můžou být importy z přírody a často jsou vyhublé, odmítají potravu a po čase strádání v akváriu hynou.

Mláďata rostou velmi rychle.




  

vlevo - mládě ve velikosti 6 cm, vpravo stejná ryba po 4 měsících - délka asi 12 cm



Nemoci:

Nematodózy

Dost často trpí krunýřovci vnitřními parazity a to nejčastěji hlísticemi rodu Capillaria (z třídy Nematoda). U mladých ryb hlístice způsobují nechutenství, ryby hubnou a pomalu se pohybují. V pokročilém stádiu se u ryb vyskytují bílé, dlouhé a vláknité výkaly. Při silném napadení ryby nakonec hynou. Někdy dojde v konečném stádiu ke zvětšení tělní dutiny, která je vyplněna žlutavou tekutinou. Průběh a příznaky závisí na množství parazitů. Pro dospělé ryby 2 - 3 paraziti nepředstavují velké nebezpečí, na rybách nemusíme pozorovat žádné příznaky, ale paraziti neustále produkují velké množství vajíček a ty jsou pak zdrojem nákazy pro ostatní ryby. Pro léčbu ryb se používají tyto přípravky:



Většina látek dokáže zabít larvy a dospělé parazity, ne však jejich vajíčka. Po 6 dnech až 3 týdnech léčení ryb může choroba znovu propuknout. Je třeba velmi často odkalovat dno. Některé prameny uvádějí, že většina těchto parazitů má pravděpodobně přímý vývoj a nepotřebují ke svému vývoji mezihostitele, někteří ale přímý vývoj nemají a v akvarijních podmínkách by se jejich mezihostitelem mohla stát např. živá nitěnka (Tubifex).


Další informace o léčbě, nemocech ryb, přípravcích a léčbě jsou například na těchto internetových stránkách:
1) Dominika
2) AQUAR
3) Na mých stránkách např. ve FAQ a nebo obecně v článku o léčbě sumců.
4) O léčebných přípravcích je psáno článku - Některé aspekty terapie akvarijních ryb - Doc.MVDr. Petr Dvořák, CSc.


Zajímavé informace o parazitech lze nalézt i např. ve:
Vynikající jsou i knihy:

František Moravec - "Nematodes of freshwater fishes of the neotropical region", Academia, Praha 1998

František Moravec - "Parasitic Nematodes of Freshwater Fishes of Europe", Academia, Praha 1994







Ichtyoftirióza ryb (syn: kožovcovitost, "krupička")

Pokud se napadení kožovcem zjistí včas, stačí na týden zvýšit teplotu vody na 30 st. C a silně provzdušňovat vodu. Mladí nálevníci při této teplotě zahynou. Jako prevenci lze přidat ve vodě rozpuštěnou NaCl (čistá sůl nejlépe bez bělidel, jódu a fluoru). Maximální dávka je 1 polévková lžíce soli na 30 l vody. Odkaluje se dno a přidává se odstátá voda. I když se nedoporučuje chovat krunýřovce ve vodě s obsahem soli, k léčbě ji lze krátkodobě použít. Po týdnu působení soli je třeba opakovaně vyměnit část vody v akváriu tak, aby nejpozději po měsíci v nádrži zůstala pouze čistá voda bez zbytků soli. Udává se, že při delším pobytu (3/4 roku) ve slané vodě krunýřovci umírají.

Při silnějším výskytu kožovce se musí použít standardní postupy (podrobnosti viz. dříve uvedené internetové stránky).

Na léčbu krunýřovců a sumců obecně by se neměly používat přípravky s obsahem FMC (pozor i na tzv. širokospektré přípravky). Takové látky obvykle způsobí smrt krunýřovců. Ti pak neumírají z důvodu nemoci, ale na otravu po podání léku.


Pár poznámek:





foto: © ing. Radim Hybl



Použitá literatura:

Peter Košuth: "Nematodózy ryb", A+t, 1990, číslo 7

Jaroslav Hofmann, Jindřich Novák: "Velký atlas akvarijních ryb", 1998

Wally Kahl, Burkard Kahl, Dieter Vogt: "Velký obrazový atlas - Akvarijní ryby", 1999

Jaroslav Hofmann: "Odjinud", A+t, 2000





Internetové zdroje:

www.planetcatfish.com

www.scotcat.com

www.aquahobby.com



  Copyright © Catfish, 2000-2006